Moringa olejodárná (Moringa Oleifera)

Moringa oleifera

Moringa olejodárná je důležitá rostlina u níž předběžné důkazy naznačují, že má obdivuhodný antioxidační a protizánětlivý potenciál. Obsahuje sloučeniny, které jsou strukturálně podobné sulforafanům a při perorálním podání se zdají být účinné.

Přínosy moringy olejodárné

Moringa oleifera je strom, který se někdy nazývá stromem života nebo stromem zázraků, většinou díky její praktické využitelnosti, kdy jdou využít téměř veškeré části rostliny. Jedná se také o velmi odolnou plodinu, jelikož roste velice rychle, obsahuje mnoho živin a je odolná proti suchům.

Moringa má velmi dobrý antioxidační potenciál, který sice izolovaně v laboratorních testech není zase tak silný, při testování v živých modelech je však naopak mnohem účinější. Má se za to, že tato zvýšená účinnost může být dána zvýšenou expresí buněčné transkripce, podobně jako sulforafan z brokolice, s nímž má podobnou strukturu.

Mezi další testované působení moringy patří pozoruhodné protizánětlivé a protidiabetické působení. Výsledky lidské studie také naznačily podporu zdraví slinivky a snížování hladiny glukózy v krvi.

Navzdory obecnému přesvědčení, že je moringa zcela neškodná, nadměrně vysoké dávky mohou způsobovat toxicitu. Ta je mnohem vyšší zejména u semen oproti listům či extraktu z listů.

Dávkování

V současnosti nebylo provedeno mnoho lidských studií pro stanovení optimální dávky, většina lidských studií však použivala 500 mg koncentrovaného extraktu z listů denně.

Je také potřeba vyhnout se produktům z kořene moringy, jež obsahují látky, které mohou být nebezpečné.

Při normálních doporučených dávkách okolo 3-5 g listu nebo 500 mg 10:1 extraktu z listu po dobu 3 týdnů je moringa zcela bezpečná (potvrzeno studií) a nevykazuje žádnou toxicitu ani změnu krevních parametrů. Je však třeba dodržovat tyto hranice více než u jiných rostlinných přípravků, které mívají mnohem vyšší práh bezpečnosti. Vodní extrakt z listů moringy je také mnohem bezpečnější než alkoholové extrakty či semena moringy.

Po 3 týdnech používání moringy je vhodné udělat 1 týden pauzu.

Nadměrně vysoké dávky moringy by mohly způsobit poškození hlavně jater a ledvin.

Moringa je také kontraindikována (zakázána) v těhotenství, jelikož může způsobovat stahy v děloze a způsobovat komplikace v těhotenství a potenciálně i riziko potratu.

Oproti tomu v období po porodu bývá moringa často používána pro znatelné zvýšení produkce mléka.

Původ a složení moringy

Moringa oleifera (z čeledí Moringaceae) je odolný, rychle rostoucí strom, dobře snášející i velká sucha a představuje důležitý zdroj pro výživu v rozvojových zemích. Je tradičně používán v asijských zemích a také v některých afrických zemích.

Tato rostlina je často používána v africe jako lidový lék na léčbu revmatismu, jedovatých kousnutí, zápalu plic, diabetu, poruch glukózy, hojení ran a jako afrodisiakum. Na Filipínách je zasé používána proti poruchám oběhu a metabolickým poruchám a také proti nedostatku nutričních látek.

Téměř celá rostlina má nějaké bioaktivní látky, ale jako hlavní a nejvíce bioaktivní složka jsou považovány listy. Listy mají také nejvyšší antioxidační a protizánětlivý potenciál ze všech části rostliny.

Listy moringy olejodárné obsahují především tyto makronutrienty :

• 20-25 % bílkovin v sušených listech
• Mastné kyseliny cca 5 - 10 % sušiny 
• Sacharidy ve výši 38 %, z toho 12 % cukry 
• Vlákninu ve výši cca 14 % 
• Vápník 
• Fosfor
• Hořčík 
• Draslík
• Měď 
• Mangan 
• Zinek 
• Železo
• Fenoly

Dále obsahují bioaktivní látky, zejména :

• Isothiokyanáty (vyšší množství než kadeřavé rostliny jako brokolice, kapusta, apod.)
• Moringin
• Ramnopyranosid a jeho glykosidy
• Marumosidy A a B (protizánětlivé látky jako je paracetamol) 
• Niazimin A a B , Niazicin A a B, Niaziminin A a B 
• Thiokarbamátové a isothiokyanátové glykosidy 
• Nitrilglykosidy známé jako Niazirin a Niazirinin 
• Pterygospermin 
• Kryptochlorogenová kyselina 
• Kvercetin, rutin a isokvercetin 
• Kaempferol, astragalin, rhamnoglukosid 
• Prokyanidiny

Zatímco rostlina je skvělým zdrojem různých flavonoidů, hlavními bioaktivními látkami této rostliny jsou  molekuly isothiokyanátu (strukturálně podobné sulforafhanu), karbamáty a jejich glykosidy. Dalšími důležitými složkami jsou Niazirin a jeho deriváty a také rhodamin B isotyiokyanát.

Olej z moringy obsahuje přibližně 73 % kyseliny olejové (mononenasycená mastná kyselina) a velmi málo polynenasycených mastných kyselin, díky čemuž má mimořádně vysokou oxidační stabilitu, vyšší než mnoho jiných používaných olejů. Díky tomu má velmi malou tendenci se kazit při kontaktu se vzduchem.

Listy mají velmi hořkou chuť, podobnou křenu nebo ředkvičkám a také vůni připomínající koně, díky čemuž také získal přezdívku koňský křen.
 

Nootropika

U moringy byly pozorovány i menší nootropní účinky spojené s extraktem listů

Kardiovaskulární zdraví

Extrakt z listů významně inhibuje tvorbu cholesterolu a může se přímo navázat na žlučové kyseliny, což naznačuje inhibiční účinek na absorpci cholesterolu.

Zdá se též, že izolovaný ramnopyranosyl při podávání u potkanů 7 dní před vyvoláním infarktu, redukoval velikost infarktu z 50 % na 20 %.

U myší vodní extrakt z listů moringy způsobil navýšení hemoglobinu při jednorázovém podání.

Krevní tlak

U isothiokyanátů a thiokarbamátů z moringya bylo zjištěno, že dokázaly výrazně snížit krevní tlak u krys.

Lipidy a cholesterol

Jedna studie uvedla, že 8 g prášku z listů moringy po dobu 40 dnů u diabetiků typu II dokázal snížit celkový cholesterol o 14 %, LDL cholesterol o 29 %, vLDL cholesterol o 15 %, triglyceridy o 14 % a mírné zvýšení HDL cholesterolu o 9%.

Krevní glukóza

Zdá se, že vodní extrakt z listů moringy má účinky na snížení hladin glukózy u jinak normálních potkanů, kdy v průběhu osmi hodin po požití snížila hladinu krevního cukru o 27 % vzhledem ke kontrolní skupině. To bylo pouze o něco méně, než referenční lék glipizid.

Diabetes

Ve studii u potkanů krmených po dobu 21 dnů extraktem z listů moringy, došlo mimo poklesu hladin glukózy také k poklesu tolerance na inzulín o více než 50 %. Toto bylo srovnatelné nebo vyšší než referenční prostředek glibizid a glibenklamid.

Z výzkumu na zvířatech tedy vyplývá, že moringa má velmi silné antidiabetickou účinnost, srovnatelnou s referenčními syntetickými léky.

Z dalších výzkumů u diabetiků plyne, že po konzumaci extraktu z listů moringy lze pozorovat snížení hladin glukózy, které není stimulovano zvýšenou sekrecí inzulínu.

Protizánětlivé účinky

Zdá se, že složka listů moringy rhodamin B isotyiokyanát dokáže inhibovat produkci dusitanů, více než sulforafan a zdá se, že dokáže potlačit produkci iNOS a indukci zánětlivého enzymu COX-2 tím, že zabraňuje degradaci IκBα (a tím zvýšené exprese NF-kB). Snižuje také fosforylaci ERK 1 a 2 a JNK.

Imunitní systém

Zdý se, že v jedné studii u myší použití extraktu z moringy zaznamenalo zvýšení cirkulujících protilátek a imunoglobulinů.

Artritida

Ve studii u krys byl extrakt z listů moringy schopen potlačit edém o cca 50 % při měření po jedné  až 5 hodinách po užití, což bylo srovnatelné s referenčním syntetickým léčivem.

Bakteriální a virové infekce

Při zkoumání účinnosti různých částí moringy bylo zjištěno, že extrakt z listů měl nejsilnější antibakteriální vlastnosti. Není jasné, které komponenty způsobují antibakteriální vlastnosti, nicméně jejich účinnost je velmi zajímavá. Moringa louhovaná ve vodě dokáže také způsobit pokles počtu kolonií sinic a dalších mikroorganismů.

Byl také poznamenán antivirový účinek in vitro proti hepatitidě B.

Antioxidační vlastnosti

Oči

U diabetických potkanů ​​se zdá, že je moringa schopna zabránit vzniku oxidačních a zánětlivých škod u diabetické retinopatie při podávání během 24 týdnů. 

Plíce

Zdá se, že semena Moringa oleifera mají příznivý účinek u dětí s infekcemi horních cest dýchacích, což je částečně způsobeno antipyretickým účinkem a částečně i přímým přínosem pro funkci plic.

Bylo také zjištěno, že má moringa antihistaminové a antiastmatické vlastnosti.

U osob s průduškovým astmatem ve studii, bylo užívání moringy po dobu 3 týdnů spojeno s významným snížením příznaků dušnosti, sípání, kašle na méně než polovinu původních hodnot.  Došlo také k zlepšení funkce plic o 33 %.

Žaludek a střeva

Zdá se také, že moringa významně chrání proti vzniku žaludečních vředů způsobených aspirinem a také alkoholem o cca 70-80 %.

U myší krmeným extraktem z moringy před experimentální indukcí kolitídy došlo k ochraně před rozvojem kolitídy srovnatelně s referenční lékem prednisonem.

Ledviny

Dle studií u myší se zdá, že moringa chrání proti nefrotoxicitě, toxinům a abnormálním změnám ledvinových enzymů.

Játra

Zdá se, že moringa chrání proti degradaci glutathionu oxidačním stresem v játrech a proti peroxidaci jaterních lipidů.

Cytostatické působení

Moringa oleifera se zdá být schopná zvyšovat expresi proteinů p53 v melanomu, což vedlo ke snížení proliferace. U buněk rakoviny slinivky in vitro, moringa snížila přežití těchto buněk, což zdá se souviselo se snížením exprese p65, IκBα a NF-kB, u kterého je známo, že chrání rakovinné buňky slinivky před apoptózou. Toto potlačení exprese způsobilo zvýšení citlivosti rakovinových buněk na cisplatinu.

U potkanních modelů rakoviny tlustého střeva, přidávání lusků moringy do stravy v různém množství před vyvoláním toxicity snížilo v závislosti na dávce výsky nádorů tlustého střeva od 45 % po 71 %.

Produkce mateřského mléka

Užívání moringy v době po porodu je tradičně spojeno se zvýšením produkce mateřského mléka. U žen v období 3-5 dní po porodu se zdá, že doplnění extraktu z moringy zvyšuje produkci mléka v závislosti na čase o cca 30 % v první den užívání (3 den po porodu), o 47 % druhý den užívání a až o 160 % třetí den užívání.

Antikoncepce

Moringa oleifera se také v některých zemích tradičně používá jako prostředek k potlačení těhotenství ve velmi časných stádiích těhotenství po dobu 5-10 dnů, což bylo také zjištěno u potkanů a krys.

Bezpečnost a toxikologie


Vodní extrakt neprokázal toxicitu při perorálním podání dávky 1500 mg / kg u myší po dobu 60 dní. 
U chronické konzumace nebyla zjištěna žádná toxicita, krome zvýšení jaterních enzymů u perorálního příjmu v dávce 1600 / kg u myší. 

Při dávce 3000 mg / kg u myší však již byl nalezen určitý toxický potenciál.
 

Na hlavní stránkuDalší článek